FOTOGRAFIE HENRYKA ROSSE

jehož snímky jsou použity v tomto filmu

Zvláštní kapitolou hrůzy válečného ghetta byla židovská samospráva, která vykonávala za nacisty špinavou práci. Byla obávána, měla svá privilegia. Její hlavní představitel Chaim Rumkowski sám sebe postupně adoroval do všemocné role pána nad životem a smrtí. Rozhodoval o selekcích do transportů, jeho ghettopolicie prováděla obávané „Sperre“, tedy výběr desítek tisíc lidí – hlavně starců a dětí k deportaci do vyhlazovacích táborů.

Své občasné dobré skutky Rumkowski rád dokumentoval na snímcích, které pro něj fotografovali „jeho reportéři“. Jeden z nich, Henryk Ross využil své výjimky na volný pohyb po ghettu s fotoaparátem a vytvořil unikátní kolekci více než čtyř tisíc snímků přibližujících nejrůznější polohy života v ghettu.

„Rossova znovuobjevená pozůstalost byla shodou okolností nedlouho po mé první návštěvě Lodže vystavena v pražské galerii Langhans. Byla to významná událost spojená s řadou setkání přeživších veteránů. To byla šťastná náhoda, která mi velmi pomohla spojit obě hlavní roviny snímku o Balutách,“ říká režisér Pavel Štingl.